Přesun bylo nutné uskutečnit okamžitě, proto se s ničím příliš neotálelo. Každý bandita si sbalil své osobní vlastnictví a také to nejcennější, co si nakradl v průběhu předchozích dní. Před samotným opuštěním současných pozic bylo také třeba sbalit každičkou předmětnost i načesat uválenou trávu do původního stavu, aby šerifové neseznali naše pohyby. Ti nám totiž již od nočních hodin dýchají na krk.

Efektivnější a rychlejší migrace se docílilo rozdělením odpadlíčků do tří menších skupin podle výkonnosti jedinců. Trasy byly také samozřejmě různé, aby došlo na zmatení prérijních rangerů. Každá skupinka měla svá nařízení od samotného velitele bandy. Bylo mezi nimi například brodění zlaté řeky s omezeným počtem mokasín, sbírání podpisů pod petici za nahrazení aut ve městech za koně nebo splétání lasa pro lov divé zvěře. Nicméně se našel čas i na chvíli poezie.

Cesta byla náročná a strastiplná, přesto se našim gangům naskytla chvíle i pro koupání u nedalekých vodopádů a osvěžení studenými delikatesami. Jen díky pohotovému rozkazu hlavního šéfa se všem nakonec podařilo dostat na místo určení ještě před sluncem západu, vstoupili jsme do děsivé bažiny. Náš přesun se tedy dá pokládat za velice úspěšný. K oslavě této akce se podávala slavnostní hostina. Byl to opravdu náročný den, snad se nám ale protivníky podařilo setřást.

O dalším postupu našeho loupeživého plánu, případně o souřadnicích nových tábořišť, vítr donese zprávu v následujících dnech tak, jak je již zvykem. Pokud ne, najdete nás v saloonu!