S blížícím se finále padla na každého z městečka pořádná únava, přesto jsme si ani tak neodpustili každodenní rozcvičení hřbetů a údu, stejně jako pravidelnou údržbu kvérů. Den měl být ostatně jako vždy velmi nabitý, nebylo tak na co čekat, a hned po ranní očistě a posilnění už klan spěchal na pořádnou vlakovou přepadávačku. Šerif se totiž dověděl o tajném přesunu zlata mezi hlavními městy Divokého západu, proto se naše sebranka okamžitě rozhodla vydatně napakovat. Jednotlivé tlupy byly různě úspěšné. Jak jsme zjistili, ne každý vlak převážel zlato, jiným se poštěstilo uloupit pouze uhlí nebo přepadnout dobytčák.

V přesunech po širém kraji se pokračovalo i nadále, a to když se už jednotlivý banditi toulali po nedalekých městečkách a okolních vískách. K cestování se užívalo dostavníků, koňských hřbetů i daleko roztodivnějších dopravních prostředků. Mezi nejnavštěvovanější obce patřila Kaččina Lhota, Kralupy nad Simčanou, Denisín nebo Horní Štěpánov. I z těchto cest se naši lupiči samozřejmě vrátili s kapsami a vaky plnými k prasknutí. V pravé poledne ale již všichni seděli za stoly naší kantýny a chlubili se nejkrásnějšími šperky i hrstmi plnými zlaťáků.

V době odpoledního odpočinku proběhlo koupání prašivých banditů. Očistné nařízení ale nebylo ze strany vrchních kovbojů nezištné. Chystali se své mladší svěřence vyslat na další důležitou misi – šlo o milostiplné prodávání nakradeností z předešlých podařených akcí. Vymydlený a vyvoněný zevnějšek ale nebyl vším, proto se ne vždy tyto „milostiplné“ prodeje a směny zdařily tak, jak bylo původně zamýšleno, neboť nám nic nesmí stát v cestě za lupem, jaký svět ještě neviděl.

Se sestupující tmou se naše úspěšná banda přemístila

 do saloonu k oslavám. Neobešlo se to ani bez létajícího skla, střílení do vzduchu, rvaček i drobnějších šarvátek. Všudypřítomná (nejen westernová) hudba společně s lahodným mokem naštěstí všechny brzy upokojili, proto bude i zítra po sílícím větru vysláno hlášení o závěrečné části plánu. Pokud ne, najdete nás v saloonu!