Den třináctej, takovej fakt dost línej…

Furt čekáme na záchranu od někoho, kdo snad zachytil náš signál… Protože máme základní potřeby zajištěný můžeme se pustit do přípravy výbornýho jídla z místních surovin. Budeme jak mišelinská restaurace.

Taky jsme využili čas k vykoupání v teplých pramenech. Zase jsme se umyli až do sytosti.

Odpoledne jsme se po skupinkách zakreslili na kameny, jako vzpomínku a s domorodci zahráli jejich mezikmenovou hru (buldoci). Navečer jsme zašli na nejkrásnější místo na ostrově, sklaní převis s vyhlídkou na ostrov a kochali se pohledem nad krásnou ikdyž divokou přírodou celý hodiny u chatrče.

Začínáme všichni cejtit ten konec. Ale vzpomínky nám zůstanou…

Je to krátký, ani podepisovat se nebudu.

Stejně si tě ty zatracenej deníku VEZMU S SEBOU!