Tak dnešek si fakt zapíšu! Jen nic nezapomenout!

Jen na opáčko. Jsem hlavní pilot spadlýho letadla někde sakramentsky v moři na ostrově. Pasažéři přežili a právě bojovali dva týdny o přežití. Fakt bych nečekal, že budeme mít tolik štěstí v neštěstí… Přežili jsme pád, naučili jsme se přežít na ostrově, potkali jsme domorodce, kteří nám pomohli. Uf.. Nostalgicky čtu vlastní deník a jsem fakt vděčnej, že jsem si ho založil. Najdu tady každej detail z mýho dobrodružství.

No nic. Dnešní den začal deštěm, radši jsem posunul budíček o 15 minut. Nemělo moc smysl běhat po pláži, když tak prší. Snídaně, úklid stanů… a déšť pokračuje. Pustili jsme si zbytek filmu Madagaskar 3 k promítání, aby nám den lépe utíkal.

S kopiloty jsme po očku sledovali opravenou vysílačku. Divně blikala a pípala. Chvíli nám trvalo, než nám došlo, co to je.

ZPRÁVA OD ZACHRÁNCŮ!

Nojo! Je to tak! Někdo zachytil naši zprávu a už si pro nás jedou! Po-obědová siesta teda měla jasnej plán – sbalit co jde, aby zbylo jen to nejnutnější! Nechat vytažené – ešus, hygienu, prádlo na spaní. Nikdy nevíme, kdy nás vocaď vytáhnou!

Po obědě přišla poslední hra, kdy jsme snášeli všechny zásoby a věci z okolí, abychom se sbalili co nejrychleji.
Pozdě odpoledne jsme zahlídli loď. VELKOU LOĎ! Ta si určitě jede pro nás! Začali jsme mávat, zapálili jsme ohně, a je to tak! Fakt se ta loď blíží! Rychlá mávačka domorodcům a už se tlačíme k záchranným člunů.

To pohodlí! Ta čistota! Těch věcí tady!

Naštěstí nás vyzvedla zaoceánská výletní loď. Takže je tu spousta obchůdků, kde můžou trosečníci nafasovat suvenýry na památku!
Posádka lodi si taky pro nás všechny připravila luxusární hostinu se spooooustou dobrot. Jedli jsme, tancovali, hodovali jsme a hlavně JSME SE SKVĚLE BAVILI!

Po velké párty na lodi, jsme taky udělali svůj poslední nástup.

Celo-dvoutýdenní zápasení dopadlo následovně:
1. Lemuřáci
2. Trosky
3. KMK – Klub malých kolonistů
4. Koko Džambo
5. Lachtani
6. Balvani
Taky jsme rozdali spoustu dalších ocenění (a nejen za úklid!)

Večer jsme dorazili na pobřeží, od města s letištěm. Jak nás převáželi, tak jsem ani nevěděl kde jsme… ani nemám sílu to zjišťovat…

Repatriační let na TZ Větrník nás naložil a už jsme letěli domů… Ještě večer jsme stihli projít turnikety zpět do ČR - Zcela výjimečně a ojediněle nám bylo dovoleno projít táborovým slavnostním ohništěm… To byl zážitek i pro celé dospělé osazenstvo.

Zapálení ohně, poděkování všem účastníkům našeho letního dobrodružství a táborová hymna. Při druhé písni už začalo pršet a proto jsme se přesunuli urychleně s pláštěnkami do jídelny. Já jako hlavní pilot letadla přinesl kousek táborového ohně, abych mohl všem účastníkům zapálit památeční svíčku. Svíčku si mohl každý účastník dát tam, kde mu bylo nejlépe. Tradiční rituál bohužel nebylo možné z důvodu počasí realizovat. Poté už všichni zalehli do svých spacáků.

No a to je pro tento rok konec mého deníku…

Až se z toho trochu probereme, doplníme vše co by chybělo.
Děkujeme za vaši přízeň a přejeme hezké prázdniny

Za celé osazenstvo TZ Větrník
Zbyněk Liška
Hlavní pilot letadla – zachráněný trosečník